Pozdrav ze tmy

Milí přátelé,

koncem ledna jsem se ponořil na týden do tmy a vynořil se do nového světa (a světla) a do právě začínajícího roku dřevěného koně (podle čínské kosmologie). Od chvíle, kdy jsem se pro tuto starodávnou sebepoznávací terapii rozhodl, přes samotný pobyt ve tmě, následující dny "rozkoukávání" až do dneška, mě provázejí neuvěřitelné synchronicity a překvapivě jasná znamení. Nemám v úmyslu popisovat průběh celého pobytu, protože jednak je to velmi osobní a intimní léčebný proces a taky proto, že pocity a prožitky jsou dozajista hodně individuální. Chci se s Vámi ale podělit o svoji radost z této nové zkušenosti, inspirovat Vás a nabídnout další pohled na sebe sama a na sebe jako součást společnosti a celého Vesmíru. Zažil jsem tam opojné okamžiky jednoty, svobody, lásky, radosti, blaženosti, pochopení, vděčnosti, odpuštění, soucitu, pokory, hlubokých vhledů a napojení. Takhle ta slova znějí poněkud provařeně a kýčovitě (protože to jsou jen slova), ale prožitek těchto pocitů a stavů je nepopsatelný. V té prázdnotě bylo všechno :-). Uvědomil jsem si, jaký je tma úžasný (ale taky náročný) učitel a terapeut.

Nezažil jsem ve tmě jen příjemné okamžiky, jak by se mohlo z předchozího textu zdát, ale rozhodně převažovaly nad těmi nepříjemnými. Ztráta prostoru a času - veličin, na které jsme tak zvyklí, je přinejmenším zvláštní. Převážnou část vjemů (údajně až 80%) vnímáme zrakem a proto je pobyt ve tmě tak výjimečný a nezvyklý. Čím déle jste ve tmě, tím si na ni více zvykáte, ale zároveň se odhalují čím dál hlubší vrstvy Vašeho já. Je to takový ponor do sebe samotného. Samozřejmě zaleží na každém, s jakým záměrem do tmy jde, co tam hledá, co si bere s sebou a jak tam daný čas tráví. Můžete prožít docela pohodlnou a komfortní "dovolenou", s bohatým jídelníčkem a všemožným "zabavováním se" a nebo taky velmi nekompromisní pobyt v úplném tichu a třeba i s půstem. Každý si může vybrat to, co mu v dané chvíli vyhovuje.

Pro mě byla tma hřejivá, sametová a bezpečná. A taky plná světla! Viděl jsem spousty obrazů, scenérií, barev, geometrických obrazců a symbolů. Jedl jsem obyčejnou (ale výbornou) veganskou stravu a na pár metrech čtverečních jsem meditoval, cvičil, tančil, zpíval, hrál na tibetské mísy a ticho jsem střídal s poslechem relaxační a meditační hudby nebo inspirativního povídání Eckharta Tolleho, Eduarda Tomáše, Dona Miguela Ruize či Šesti cností srdce. Hodně jsem se smál, ale taky brečel. Hlavně štěstím a dojetím. Nejnepříjemnější na celém pobytu ve tmě bylo pálení očí, které mě provázelo celý týden a někdy bylo skoro nesnesitelné. Cíítil jsem to (a přijímal) jako očistu (chvílemi až očistec) a věděl, že se vše děje správně a tak jak má. S úctou a pokorou děkuju tmě za vše, co mi poskytla, s čím jsem se v ní setkal a co jsem v ní pochopil. A prosím, aby to časem nevyvanulo a zůstalo navždy mojí součástí. Někdy možná napíšu víc (až to ve mně dozraje), teď Vám pro inspiraci nabízím dokument V objetí tmy s německým psychologem a etnologem dr. Holgerem Kalweitem a dalšími propagátory této terapie.

S láskou a radostí Váš Dan